Moře, východ slunce a hory za zády – takhle začal ten dlouho očekávaný den. Vyrazil jsem k městečku, kde jsem si měl vyzvednout lístky na další trajekt. Loď odplouvala už za 45 minut, ale přepážka zavřena. Řecká klasika. O pár minut později ale naštěstí paní dorazila a vše klaplo. Kam že to mám namířeno? Na ostrov…
Více
Jestli se o Albánii říká, že je tam zmatek na silnicích, tak pak nevím, jak to nazvat tady v Řecku. Když jsem šel včera spát, parkoviště bylo totálně prázdné. Dnes po probuzení bylo plné palet se zbožím. A jak se jsem se blížil k Aténám, chaos narůstal. Zaprvé proto, že to je opravdu velké město, a za…
Více
Zabalil jsem si všechny věci, nechal klíče ve schránce a vyrazil k autu. Byl jsem trochu nervozní, protože jsem slyšel o pár nemilých věcech, které se staly v Sofii autům s cizí poznávací značkou. Mého švédského plnokrevníka jsem však našel v plné síle, a tak jsem začal plánovat cestu k Soluni – cestou jsem se ještě chtěl zastavit někde na…
Více
Den číslo 18, strávený v bulharské Sofii, jsem pojal velmi odpočinkově – jen jsem ležel, četl jsem si a poslouchal hudbu. Však už si to taky po takové době na cestě zasloužím! To devatenáctý den byl už zase ve znamení návratu na staré dobré balkánské koleje. Kolem poledne už byste mě našli ve víru velkoměsta, kde…
Více
Vstávat každý den s vůní čerstvé kávy, na to bych si rychle zvykl. Bety je prostě poklad. Pomohla mi i na poště, kam jsme spolu zašli, resp. tam za mě vše zařídila a já ani nemusel pohnout prstem. Ale jakkoli u mě Makedonie v mém žebříčku oblíbených zemí stoupá, a to značnou měrou i díky Bety, musel…
Více