Den sedmnáctý – Leva je ta pravá!
Vstávat každý den s vůní čerstvé kávy, na to bych si rychle zvykl. Bety je prostě poklad. Pomohla mi i na poště, kam jsme spolu zašli, resp. tam za mě vše zařídila a já ani nemusel pohnout prstem. Ale jakkoli u mě Makedonie v mém žebříčku oblíbených zemí stoupá, a to značnou měrou i díky Bety, musel jsem s ní rozloučit a po objetí jsem znovu vyrazil.
Po cestě do bulharské Sofie jsem se zastavil poblíž města Kriva Palanka , abych prozkoumal místní klášter sv. Joachima Osogovského. Našel jsem tam dva kláštery – jeden menší a starší, jak jsem slyšel až z 11. století, a druhý větší, který je vevnitř krásně zdoben náboženskými malbami a celkově zvláštně uhrančivou atmosférou. Nikdo by mě nemohl obvinit z nějakého náboženskoláskařství, ale něco to ve mně probudilo a zanechalo.
Celý komplex je ukrytý v kopcích v zalesněné oblasti, a jak si podzim umí hrát s barvami, tak tady rozházel snad celou malířovu paletu kolem. Elektrizující.
Po pár dalších minutách jsem nechal kláštery v dáli za sebou, přejel hranice a pomalu se blížil k Sofii. Počasí přede mnou rozehrávalo další symfonii z kolekce Krásný Balkán, tentokráte s podtitulem Bulharsko. Můžu se vám zdát jako zadrhnutý kolovrátek, ale i Bulharsko je nádherné. Přestože ráz krajiny je v tomto regionu všude stejný, každá země přispěje něčím vlastním a osobitým.
Tady to byly menší kopečky zarostlé stromy v jakýchsi útvarech, vzniklých pravděpodobně po kácení. Zelená barva stromů se střídala s podzimní žlutou trávou, která byla i dobře upravovaná. Což se dá říci i o bulharských dálnicích, na které podobně jako v Česku potřebujete dálniční známku, ale dostane se vám za ní lepšího zážitku, než když pojedete po naší opěvované D1.
Pak už se za kopci rozprostřela Sofia s typickými budovami z komunistických dob, které dobře znají všichni návštěvníci Balkánu. Centrem města jsem projel hladce, hodil věci do mého pokoje, přeparkoval jsem na neplacené parkoviště, a i když už byla tma, šel jsem si to tu trochu poohlédnout. V neznámé krajině se mé kroky znovu ztratily, ale vše dobře dopadlo. A vážení, ty ceny? Paráda, velmi levný kraj, to Bulharsko! A to až tak moc, že jsem si pak musel pustit známou písničku od J.A.R. a zpíval si: ,,Bulharská měna je leva…‘‘
S přáním všeho dobrého,
Tomáš Zeman
…protože můžu.