zepp.htzp@gmail.com

Autor: htzpcz

Den šestnáctý – Pozdravy od Alexandra Makedonského

Čerstvé kafe, výtečná snídaně, vyprané oblečení? Co to je, kde to jsem? V nebi? Ach ano, už vím – stále ve Skopje! Má hostitelka Bety byla prostě boží a starala se o mně skvěle, to vše jen na dobré slovo od mého kolegy. Pro mě to samozřejmě bylo velmi vítané zpestření jinak každodenního rituálu snídání v autě…
Více

Den patnáctý – Bakšiš přede mnou, bakšiš za mnou

Abyste věděli, v práci mám štěstí na kolegy z mnoha různých koutů světa. Někdo je z Ukrajiny, někdo ze západní Afriky, ale co je důležité – někdo pochází také z Balkánu a třeba i takové Makedonie. Což se vám na takové cestě, jakou nyní podnikám já, může občas hodit. Takže mým dnešním plánem bylo dojet k sestře mého kolegy do…
Více

Den třináctý a čtrnáctý – Hodžovo ti(y)ranské dědictví

Někdo se ve svém volnu nedokáže vypelešit ani ve dvanáct, ale to asi nemá za okny takovou krásu, jakou nyní mám já. Každá minuta tady strávená v posteli je ztrátou, takže devátá hodina v Podgorici mě už zastihla na nohou u černohorského moře. Našel jsem si výběžek se zříceninou hradu, který jsem si prolezl skrz naskrz a…
Více

Den dvanáctý – Malebnosti černohorského podhůří

Na své další zastávce v černohorské Podgorici mě očekávali v 13:30, tak jsem spánku moc nedal a vstal brzy. Rozloučil jsem se majitelem, dal napít mému švédskému oři a vyrazil do Černé Hory. Cesta k ní mě na chvilku zanesla i zpět do Bosny, a tak jsem se s ní alespoň mohl rozloučit. Hraniční přechod z Bosny do Černé Hory…
Více

Den jedenáctý – Na návštěvě v Králově přístavišti

Nebylo kam spěchat, takže jsem se válel v posteli dost dlouho. Můj další program byl vzhledem k předpovídané teplotě 25 stupňů jasný – moře. Za pár chvil jsem se tedy už vrhal do vody a plaval okolo bójek. Teplota vody úspěšně kompenzovala teplotu vzduchu, a tak jsem z ní nevylezl dobré dvě hodiny. Ale na břehu na mě…
Více