Autor: htzpcz

Úsvit nového dne se pod mohutnými skalami zahalil do mlžného oparu, ale to mi vůbec nevadilo. Zdržet se v Sutjesce déle beztak nebylo v plánu – dnes se totiž chystám na přejezd do Dubrovníku. Pana domácího jsem nepotkal, a tak jsem odjel bez rozloučení. Cesta se opět klikatila úzkým kaňonem, avšak potom, okolo města Gacko, už to…
Více

Ráno jsem se rozloučil se Sarajevem a vyjel jsem směrem do národního parku Sutjeska. Tentokrát se z rozlehlých plání staly hluboké rokle lemované skalami, a zatímco jsem se dal do jejich objevování, přehlédl jsem značku omezující rychlost. A stačilo zajet jen za nejbližší zatáčku, abych byl za svou nepozornost potrestán. Stáli tam totiž policisté, kterým můj…
Více

Vzbudil jsem se později, než jsem chtěl, ale čas mě teď moc netrápí. Rozloučil jsem se s paní domácí i jejím manželem, odmítl jejich pozvání na kávu a vyrazil na dlouhý přejezd, který mě čekal. A kam? No kam asi, do Bosny! Na hranicích mě trochu zaskočil chorvatský celník, který nechápal, proč bych proboha měl chtít…
Více

Jak krásná a naplňující může být teplá postel a probuzení v ní až v poledne! Dnes není kam spěchat a celé město Knin mi leží u nohou. Jak jsem měl později téhož dne zjistit, doslova. Po běžných ranních rituálech jsem popadl batoh a vyrazil do města. V centru města mě upoutala cedule s lákavým nápisem: Hrad doprava, 600 metrů.…
Více

K mému údivu jsem se neprobudil až tak rozlámaný, jak bych čekal. Dokonce jsem se ani neprobudil sám od sebe, ale vzbudilo mě slunce žhnoucí do oken mého Volva, které mě začalo pálit na obličeji. Vítaná to změna od prudícího budíku, volajícího do práce ve tři hodiny ráno! Po chvilce jsem dokázal od sebe odlepit oči…
Více